Horečka u dětí
Zvýšená teplota není nemoc, ale symptom. Je výsledkem aktivace imunitního systému. Působí proti množení patogenů. Vyšší teplota je při infekci žádoucí pro správnou funkci organismů a schopnosti lépe ničit bakterie a viry.
Nejčastěji je tento příznak spojený s aktivací obranné reakce organismu v boji proti infekci (virové i bakteriální). Vzácně – zejména pak opakovaně se vyskytující teplota bez jiných příznaků může být projevem i jiných onemocnění (onkologických autoimunitních, systémových apod).
Normální tělesná teplota
do 37 °C
FYZIOLOGICKÁ TEPLOTA
Zvýšená teplota
37 - 38 °C
SUBFEBRÍLIE
Horečka
nad 38 °C
FEBRÍLIE
Vysoká horečka
více než 40,5 °C
HYPERPYREXIE
Teplota během dne kolísá i u zdravého dítěte. Večer je tělesná teplota vyšší než ráno, rozdíl v teplotách může dosahovat až 1°C. Tělesnou teplotu dále ovlivňuje prostředí, ve kterém se dítě nachází, typicky vyšší je v letních horkých měsících. Dále jí ovlivňuje fyzická zátěž a oblečení. TIP: Pokud tedy naměříte zvýšenou teplotu u spícího dítěte, které je v bytě přikryto přikrývkou, nechte ho 30 minut rozbalené a změřte teplotu znovu.
Běžným projevem u vyšší teploty je zrychlené dýchání a vyšší srdeční frekvence.
Měření teploty
U dětí měříme teplotu nejlépe digitálním teploměrem v podpaží. Měření teploty v konečníku se dle nejnovějších informací již nedoporučuje pro riziko případného poranění sliznice, v případě, že se pro tento typ měření rozhodnete odečtěte od naměřené hodnoty 0,5 °C. Při použití bezdotykových teploměrů je při měření vždy nutné dodržet pokyny výrobce (vzdálenost a pod.)
Léčba teploty
Do teploty 38 °C není nutné horečku snižovat.
Při teplotě nad 38 °C zahajujeme léčbu, která povede k jejímu snížení a ke zmírnění nepohodlí dítěte.
Léčba horečky je komplexní a patří sem režimová opatření a podávání léků proti horečce a ev. fyzikální chlazení.
Pro použití léků ke zmírnění teploty je zásadní podání dostatečné dávky vypočítané PŘESNĚ podle aktuální tělesné hmotnosti dítěte. Předávkování se chceme vyhnout, nízká dávka nemusí vést k dostatečnému poklesu teploty.
SPRÁVNÉ snižování horečky znamená především postupovat tak, abychom nic nezanedbali, ale zároveň zbytečně nezasahovali do přirozeného obranného procesu lidského těla.
Režimová opatření
Klid v domácím prostředí, dostatečný přísun tekutin, strava dle tolerance, zajištění tepelného komfortu pro dítě, pravidelná kontrola stavu.
Dítě při teplotě nesmí být bez dozoru, musí být opakovaně kontrolováno – celé, včetně stavu kůže, i během noci. Důležité je, aby dostatečně pilo. Stravu dítěti podáváme jen dle tolerance dítěte (preferuje ovoce, vývary). Dítěti se snažte zajistit co největší pohodlí a klid. Pokud vás na stavu dítěte něco znepokojuje, domluvte se s lékařem.
Pokud horečka přesáhne 38 °C, můžeme kombinovat podání léků a fyzikální chlazení.
Podání léků
Ke snížení teploty používáme léky s účinnou látkou Ibuprofen a Paracetamol. V lůžkových zařízeních se dále využívá Metamizol, který je pro děti dostupný pouze v intravenózní (nitrožilní) formě, dříve vyráběné kapky dnes již nejsou dostupné.
-
Ibuprofen – obsahují volně prodejné přípravky: Nurofen, Ibudolor, Ibalgin, Iburpofen, Brufen a další.
dávka: 5 - 10 mg/kg každých 8 hodin, max. 3x denně
Příklad: 10kg dítě dostane dávku 100mg, což odpovídá 5ml 20% Nurofen sirupu.
-
Paracetamol – obsahují volně prodejné přípravky: Paralen, Panadol, Paramax a další.
dávka: 10 - 15 mg/kg každých 6 hodin, max. 4x denně
Příklad: 10kg dítě dostane dávku 150mg, což odpovídá 6ml sirupu.
U obou účinných látek jsou na výběr nejen tablety, ale pro malé děti i sirup a čípky. Podání čípků není vhodné v případě, že má dítě průjem, naopak pokud zvrací je podání čípku výhodné. Děti od 3 let a 20 kg by se měli učit polykat tablety (rozdrcené nebo v celku).
Účinek léku podaného per os (ústy) začíná nastupovat až za 20 - 30 minut po podání. Účinek čípku je o něco rychlejší, přibližně po 15 minutách. Musíme, ale ještě dát čas látce „zafungovat“, takže není vhodné teplotu dítěte přeměřovat dříve než za hodinu od podání.
POZOR! Kyselina acetylsalicylová (Aspirin, Acylpyrin) se nesmí podávat dětem do 16 let z důvodu rizika vzniku velmi závažného až smrtelného stavu.
Fyzikální chlazení
Ideální je zábal těla do ručníku namočeného do vlažné vody. Zábaly dáváme jen na trup, ne na končetiny, ponecháme cca 20 min. Dále je možné provádět otírání těla houbou namočenou do vlažné vody či osprchovat dítě vlažnou vodou.
Kdy s horečkou k lékaři neboli alarmující příznaky!!!
-
vždy s dítětem mladším 3 měsíců.
-
horečka trvá déle než 72 hodin, ano, opravdu se horečka počítá na hodiny :)
-
horečku se nedaří srazit i navzdory adekvátní dávce léků
-
nízký per os příjem (když dítě nepije, pije velmi málo)
-
opakovaně zvrací
-
má řídké stolice
-
málo močí
-
ochablé a apatické dítě i mimo teploty
-
ztuhlá šíje – dítě nemůže předklonit hlavu
-
porucha hybnosti
-
dítě nereaguje na běžné oslovení
-
výrazně chladné ruce a nohy a mramorovaná kůže
-
krvavé skvrnky na kůži (po zatlačení dnem skleničky neblednou, nemizí)
-
setrvalá teplota bez poklesu přes 39 °C trvající 24 hodin
Před návštěvou lékaře podáme vždy léky na teplotu. My Vám věříme i když dítě zrovna v ordinaci horečku nemá. Není nutné jako důkaz používat vlastní dítě.
Pokud jdete s dítětem k lékaři z důvodu horečky, a chybí typické respirační příznaky (rýma, kašel) je vhodné vždy vzít s sebou i zkumavku s močí.
Komplikace spojené s horečkou
-
Dehydratace – nedostatečné zavodnění – může být nebezpečnější než samotná teplota. Dítěti nabízíme tekutiny aktivně, více kojte, tekutiny můžeme přislazovat (např. slazený čaj, iontové nápoje, ORS, Kulíšek). Dostačující jsou ovšem neperlivé minerálky. Pokud dítě nepije nebo opakovaně zvrací, léky na snížení teploty nemusí dobře fungovat.
-
Febrilní křeče – dítě náhle ztuhne, zbledne až prošedne kolem úst, obrací „oči v sloup“, má záškuby v rukou i nohou – v tomto stavu se postupuje tak, že jeden rodič volá RZS 155 a druhý rodič podává čípek na sražení teploty případně diazepam rektálně (rodiče dětí, které mají křeče v anamnéze, by nimi měli být vybaveni).
MÝTUS: preventivní podávání Diazepamu v tabletách se již několik let nedoporučuje. Uvedené léčivo zásadně ovlivňuje klinický stav dítěte, což značně ovlivňuje průběh nemoci a stěžuje diagnostiku. Může dokonce vést k zamaskování vážného onemocnění jako je meningitida.
Literatura:
-
Lebl J., Pohunek P., Starý J., et al.: Klinická Pediatrie, Galén 2012, ISBN 978-80-7262-956-5
-
Doležel Z. Léčba horečky u dětí. Pediatr. pro Praxi, 2007; 1: 24-28.
-
Matalová P., Poruba M.: Léčba horečky u dětí, Prakt. lékáren. 2018; 14(1): 16–18
-
Langerová P, Zapletalová J, Urbánek K. Nežádoucí účin- ky léků specifické pro dětský věk. Klin Farmakol Farm 2011; 25(3): 137–141.
-
https://pediatridetom.sk/wp-content/uploads/2022/01/Horucka-u-deti-4.pdf